HISTORIE

Zemí původu PAPPILONŮ byli stanoveny Francie a Belgie.Ti se ujali šlechtění tohoto plemene.V itálii patřil španěl neodmyslitelně ke šlechtě a dvoru.Na všech historických vyobrazeních často bývali psíci malého vzrůstu podobní dnešním phalénům-je to varieta se zavěšenýma ušima dolů.Itálie se může považovat za kolébku těchto španělů.Z historických děl zabývajících se lovem se zjistilo,že se tento psík využíval při lovu jako slídič,vyháněl koroptve,zajíce a křepelky z nedostupných míst.Pro tuto práci byl ale dost malý,tak se postupně dostával z psinců do stavení a zjískával si oblibu urozených dam.Trpasličí španěl byl i průvodcem slavného rodu Medicejských,svědčí o tom několik obrazů této rodiny.Nejznámější je patrně obraz Lorenza di Medici od Giorgia Vasariho nazvaný Lorenzo a jeho poslové.Tiziano Vacelio namaloval tyto psíky např. v doprovodu známé vévodkyně Eleonory Gonzacy Urbinské,tak i nahé venuše Urbinské.Od roku 1540 se také španělé začínají objevovat na obrazech francouzských umělců a je jasně dokázáno z různých portrétů namalovanými francouzskými malíři,že tito psíci byli stálími průvodci na francuzském dvoře.Také syn Anny Rakoské Ludvík XIV,je portrétován s těmito psíky.I dva psíci madame Pompadur byli nepochybně předchůdci dnešního phalénů.Dokonce dceru mari Terezie,královnu Marii Antonietu prý její španěl doprovázel do vězení,ale i pod gilotinu.Tři sta let až do francouzské revoluce byli trpasličí španělé neodmyslitelným doplňkem frncouzských králů.Po francouzké revoluci se s odchodem šlechty začali vytrácet i tito jejich společníci.

V 16. a 17. století byli Paříž a Londýn nejdůležitějšími městy Evropy a šlechta si oblíbila tyto psíky a proto je nalézáme i na anglickém královském dvoře.Ve Švýcarsku se první známka o papillonovi datována rokem 1564.kde se též zachoval obraz s papillonem,který namaloval Tobias Stimmen.Pruská královna Sophie Dorothea se také nechala namalovat v roce 1740 s tímto salónním psíkem.Dále pak Marii Terezii též můžeme najít s manželem a jejími dětmi ne obraze  s těmity trpasličími španěly.Na žádost císařovny Marie Terezie byl jeden ze španělů uchován v přírodovědeckém muzeu ve Vídni.

Po francouzské revoluci toto plemeno málem vymřelo,teprve na konci 19. století někteří nadšenci ve francii a Belgii se začali zabývat záchranou tohoto plemene a začali rozvíjet cílený chov.Standart plemene byl poprvé doložen v roce 1905.

Po skončení první světové války se opět zdvihli belgičtí i francoužští chovatelé,kteří s velkými obtížemi a ztrátami v chovu přestáli i druhou světovou válku.V první polovině našeho století se organizovaný chov papillonů uskutečňoval jen v Belgii  Francii.Až ve dvacátých létech byli první typičtí představitelé importováni do Anglie,kde tato linie založila prakticky celý,dnes velmi  úspěšný a pravděpodobně nejrozšířenější chov papillonů.po druhé světové válce se plemeno rozšířilo prakticky do celého světa.Ve velké Británii i Americe zapisují více než 1000 štěňat ročně do plemenné knihy.V zemích původu plemene zapisují podstatně méně vrhů.Větší počet zápisů je i ve skandinávii,především ve Švédsku.Jsou však v malé míře zastoupeni i v Japonsku?Jižní Africe a Austrálii.

V dřívější době měli všichni trpasličí španělé bezvýhradně zavěšené ušní boltce.Kolem roku 1700 se začínají objevovat malby znázorňujícítohoto psíka se vzpřímenýma ušima,které připomínají tělo motýla.Prapředek našich psů Vlk má ušní boltce vztyčené,tak je možné,že se časem projevilo dědičné zakódování pro vztyčené ucho.Ovšem po staletí byli znázorňováni španělé vždy se zavěšenýma ušima,tak je pravděpodobnější teorie přikřížení jiného plemene.Z Mexika byli do Španělska byli dováženi psíci podobní dnešní čivavě,avšak belgičtí a frncoužští chovatelé tvrdí,že Papilloni a Phaléni byli vždy chováni samostatně jako čistokrevná varieta bez křížení s jinými plemeny.Původně mezi Papillonem a Phalénem nebyl moc velký rozdíl a do roku 1969 bylo křížení obou variet povoleno.Poté až do roku 1984 trval zákaz vydaný FCI,protože s těchto spojení vznikali nejen Papilloni a Phaléni,ale i jedinci s bočně odstávajícíma ušima,nebo s ušima vztyčenýma,ale s překlopenou špičkou.Opětovné křížení obou variet bylo FCI povoleno v roce 1984.Dnes se rodí 90% štěňat ve varitě Papillon a varieta Phaléne je velmi vzácná.Odchovat dokonalého Phaléna je dnes skutečnou raritou.

STANDART PLEMENE:

F.C.I.-Standard č.77/06.04.1998/GB

ZEMĚ PŮVODU:Francie,Belgie

POUŽITÍ:společenský pes

CELKOVÝ VZHLED:nádherný malý španěl,s normální,harmonickou stavbou těla,dlouhou srstí,středně dlouhou tlamou,která je ale kratší než lebka,živou povahou,elegantní,ale přitom robusní,s hrdým držením těla a s lehkým a elegantním pohybem.Délka jeho těla je o něco větší než výška.

HLAVA:v normálním poměru k tělu a proporčně lehčí a kratší než u velkých a střeních španělů.

Ucho je nasazeno vysoko,ušní boltec dobře otevřený a natočený ke straně;vnitřní strana boltce tvoří s horizontálou úhel přibližně 45°.V žádném případě nesmí ucho směřovat nahoru,,čímž by bylo podobné špicovitému typu ucha,a to musí být v každém případě odmítáno.Vnitřek ušního boltce je pokryt jemnou srstí,také vlnitou.Nejdelší prameny srsti dosahují mírně za okraj ucha.Vnějšek boltce je naproti tomu pokryt dlouhou srstí vytvářející spadající prameny(závěs),dosahující hodně za okraje ucha.Křížení obou variet často přináší polovztyčené uši s klopenou špičkou;tato smíšená forma nesení ucha je závažnou vadou.

KRK:střední délky,v zátylku mírně klenutý.

OCAS:nasazen poměrně vysoko,dosti dlouhý,prameny bohaté srsti vytvářejí prapor.V pohybu je ocas nesen zvednutý v úrovni hřbetu a v oblouku,špička ocasu se může dotýkat hřbetu,ale nikdy by ocas neměl být zcela stočený nebo ploše ležet na hřbetě.

KONČETINY:končetiny jsou rovné,pevné,jemné.Nesmějí budit dojem vysokonohého psa.Při pohledu zpředu i zezadu jsou končetiny rovnoběžné.

TLAPKY:poměrně dlouhé,nazývané„zaječí tlapky“,spočívající stejnoměrně na polštářcích.Silné drápky,nejlépe černé.Mohou být světlejší u hnědých a bílých psů(bílé drápky u bílých psů nebo u psů s bílýma nohama nejsou vadou,pokud je pes jinak dobře pigmentován).Prsty jsou silné,s tvrdými polštářky,dobře osrstěné v meziprstí jemnou srstí dosahující za špičku chodidla a vytvářející špičku.

POHYB:hrdý,volný,lehký a elegantní.

OSRSTĚNÍ:

SRST:srst je bez podsady,bohatá,lesklá,vlnitá(ovšem nikoli kudrnatá),s hedvábnými odlesky,při dotyku není příliš měkká.Chlupy jsou vsazeny naplocho,poměrně jemné,lehce zaoblené díky zvlnění.Vzhled srsti je podobný vzhledu srsti anglického toy španěla,ale výrazně se liší od srsti pekinského palácového psíka,zároveň se ani trochu nepodobá srsti špice.Na obličeji,na tlamě,na přední straně končetin a na spodní straně hlezna je srst krátká.Středně dlouhá srst je na trupu.Na krku je srst delší a vytváří límec a náprsenku,spadá ve vlnách po hrudníku,vytváří závěs na uších a na zadní straně hrudních končetin.Na zadní straně stehen vytváří jemná srst bohaté „kalhotky“.Mezi prsty mohou být malé chomáčky srsti,které mohou přesahovat prsty,pokud ovšem nedodávají tlapce těžkého vzhledu a naopak ji vzhledově zjemňují a prodlužují.Někteří psi se skutečně dobrou kondicí srsti mají 7,5 cm dlouhou srst na kohoutku a prsmínky srsti až 15 cm dlouhé na ocasu.

BARVA:Na srsti může být jakákoliv barva na bílém základu.Na trupu a končetinách musí bílá barva převažovat.Na hlavě je bílá barva nejlépe v podobě méně či více širokého znaku.Bílé znaky jsou povolené na spodní části hlavy,ale převažující bílá barva na hlavě je vadou.V každém případě musí být pigmentovány pysky,oční víčka a především nosní houba.

Pozn.:Psi(samci)musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata,plně sestouplá v šourku.